Dne 25. října 2012 proběhla v pražském Karolinu mezinárodní konference Vědci a veřejnost v rozhodovacích procesech, jejímž hlavním cílem bylo otevřít diskusi o různorodých podobách vědění a jejich působení na pomyslných hranicích mezi vědou a politikou. Hlavním pořadatelem konference byl Institut sociologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze ve spolupráci se Zeleným kruhem (zastřešující nevládní organizací), Mezioborovou sítí udržitelného rozvoje (MOSUR) a organizací Trust for Civil Society in CEE. Pořadatelům se podařilo vytvořit nabitý program, kde se odborné přednášky překrývaly s workshopy k aktuálním otázkám transformace současné vědy i problémům práce neziskového sektoru. Přes sto přihlášených účastníků tak mělo opravdu těžký výběr, nicméně všechny sekce nakonec našly své posluchače.

Konferenci otevřely přednášky Andrew Stirlinga z University of Sussex, Claudie Neubauer z Fondation Sciences Citoyennes a Zdeňka Konopáska z Centra pro teoretická studia UK. Jejich témata uvedla hlavní problémové okruhy konference: týkala se především možností, které má věda, pokud chce vstupovat do celospolečenských debat a využívat své expertizy k ovlivňování politické praxe na různých úrovních – což zahrnuje též teoretickou sebereflexi samotné vědy v tomto procesu. Byl představen široký okruh nástrojů pro takové aktivní zapojení vědy (metodických, finančních mechanismů atd.), i způsobů, jak tuto její novou roli uznat a zohlednit při posuzování kvality jejích výsledků. Kritický pohled na praktické zkušenosti s účastí veřejnosti i s projekty zaměřenými na její reflexi či hodnocení pak byl dobrým úvodem k diskusní části konference, které se účastnily osobnosti české vědy i politiky: Václav Bělohradský, Martin Potůček, Bedřich Moldan.

Téma konference se ukázalo jako plodné co se týče sledování proměn vědeckých paradigmat i hledání nových cest pro rozvoj společnosti v mnoha oblastech. Bylo přínosem pro otevření prostoru pro dialog různých společenských skupin, které spolu ve veřejném prostoru interagují, a pro zvýšení dopadu takových interakcí v oblasti jak vědy tak také politiky. Lze doufat, že dobrá vůle ze strany všech zúčastněných, která se projevila v organizaci konference i jejím celkovém průběhu a vyznění, nastartuje proces proměny alespoň v okruhu působnosti všech, kteří v programu či obsahu konference nalezli inspiraci pro vlastní činnost. Příznivci a pokračovateli široce pojatého dialogu mezi představiteli vědy a občanské společnosti se ovšem můžete stát i vy – na stránkách konference se zanedlouho objeví prezentace přednesených příspěvků.