Od Ria k Riu + 20

 

RIO de Janeiro 1992 - Agenda 21, kapitola 28

Kapitola 28 Agendy 21 říká:„Velké množství problémů a řešení obsažených v Agendě 21 má své kořeny na úrovni místních aktivit; participace a spolupráce místních úřadů bude proto faktorem určujícím úspěšnost realizace jejich cílů. Místní úřady vytvářejí, řídí a udržují ekonomickou, sociální a environmentální infrastrukturu, dohlížejí na plánování, formují místní politiku životního prostředí a předpisy a pomáhají při implementaci národní a subnárodní environmentální politiky. Protože jsou úrovní správy nejbližší lidem, sehrávají důležitou roli ve výchově, mobilizaci i při reakci na podněty veřejnosti a napomáhají tak dosažení udržitelného rozvoje.“

Jak se s touto výzvou  a  dobrovolným závazkem vypořádala v uplynulých dvaceti letech Česká republika?

Josef Vavroušek

V úvodu je třeba zmínit jméno, které se zapsalo nejen do československých, ale i světových „dějin udržitelnosti“. Je to jméno prvního (tehdy ještě) česko-slovenského ministra životního prostředí, významného  českého  ekologa, publicisty a politika konce 20. století: Josef Vavroušek.

"Josef Vavroušek byl v českém a evropském prostoru mimořádnou osobností integrující odbornost, veřejné působení a klasickou podobu zastupitelské politiky v tvořící se otevřené liberální občanské společnosti. Výrazně se podílel na tvorbě základů československé a české legislativy životního prostředí, uspořádáním první celoevropské konference ministrů životního prostředí v červnu 1991 na Dobříši zahájil významný evropský politicko-environmentální proces, trvale zvaný „dobříšský“. Jako vedoucí československé delegace na Konferenci OSN o životním prostředí a rozvoji v Riu de Janeiro v červnu 1992 dává jeden z prvních předvídavých impulsů k úvahám o funkční reformě Organizace spojených národů. Zakladatelskou činností v oblasti nevládních organizací a současně na akademické půdě, kde inspiruje zkoumání společenskovědních souvislostí udržitelného rozvoje, posiluje Vavroušek veřejný život a skutečnou, nepředpojatou odbornost, vtělenou do pěti knih, čtyřiceti studií a půldruhého sta odborných článků."                                 

Ivan Rynda, držitel Ceny Josefa Vavrouška za rok 2002

 

ČR a udržitelný rozvoj

Tehdejší Česko – Slovensko svou pozici, vybudovanou Josefem Vavrouškem, nevyužilo. Pár týdnů po Summitu Země došlo ke změně vlády -  a s ní i oficiální změně pohledu na udržitelnost, životní prostředí i občanskou společnost. O necelé tři roky později, v březnu 1995, zahynul Josef Vavroušek ve slovenských horách.

Myšlenku udržitelného rozvoje nesli dál jeho spolupracovníci, žáci a řada dalších, kteří na tomto poli a její osvěty odvedli velký kus práce. A to i v období, kdy k této činnosti rozhodně nebyli povzbuzováni.

Československo se rozdělilo na dva samostatné státy. Některé politické strany v nové České republice se k udržitelnému rozvoji – jako principu – hlásily, zůstávalo ale spíš u deklarace. Hlubší snahu uchopit všechny souvislosti a systémově s nimi pracovat nedokázal žádný z politických subjektů. Dařilo se to ale jiným „hráčům“ a v „menším“ měřítku: na lokální úrovni. Důležitou roli v mnoha oblastech hrály neziskové organizace. To platí i pro místní Agendu 21. S nimi pak několik „osvícených“ představitelů municipalit realizovalo aktivity k naplňování MA21, zejména v pilotních projektech. Ministerstvo životního prostředí podporovalo tyto aktivity menšími granty, případně spolufinancováním pilotních projektů, hrazeným často z dostupných zahraničních zdrojů a ve spolupráci se zahraničními partnery (např. Velká Británie, Nizozemí).Již ve druhé polovině 90. letMŽP zakotvilo místní Agendu 21  do Státní politiky životního prostředí a nastavilo tak alespoň obecný rámec pro vertikální provázání národní a místní úrovně.Metodicky se místní Agendě 21 věnoval Český ekologický ústav, resortní příspěvková organizace v rámci environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty. MA 21 byla vnímána s důrazem na aktivitu místních obyvatel, jejich zapojení do menších projektů a spolupráci s neziskovými organizacemi. První dekádu po Riu nešlo o systémové nastavení a hodnocení. Cílem byly  drobnější  výstupy a hlavně zapojování veřejnosti, nejčastěji v režii NNO. Cesta ke kritériím a indikátorům, zaměřeným na procesní stránku MA21, která byla započata ve druhé dekádě po Riu, nebyla přijímána jednoznačně a už jako záměr i při realizaci narážela na nesouhlas některých dosavadních aktérů.

Akademický sektor

byl a doposud je jedno z klíčových míst šíření myšlenky udržitelného rozvoje  a  vytváření  rámců  pro  jeho implementaci. Nelze zobecňovat, „nový“ způsob myšlení nebyl a není  zajisté  uplatňován  plošně. Jestliže na některých vysokých školách (zejména ekonomického směru) je udržitelný rozvoj termín téměř zapovězený, jiné odvedly za uplynulých dvacet let na tomto poli významný kus práce. Zde je třeba jmenovat Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy:  již v roce 1991 (tedy rok před summitem v Riu!) byla vnímáno, že „…potřeba vytvořit instituci zahrnující aktivity zaměřené na životní prostředí je zvýrazněna nedávnými změnami v naší republice i v celé Evropě.“ Později je možné napsat: „Srovnáme-li současnou situaci Centra s původními plány, můžeme s radostí konstatovat, že se v plné míře naplnily. Centrum se od počátku věnovalo problematice vzdělávání, podílelo se na řešení výzkumných a jiných projektů a staralo se o koordinaci v řadě otázek z oblasti životního prostředí a udržitelného rozvoje v rámci Univerzity i mimo ni. Postupně se díky finančním zdrojům z různých grantů podařilo v rámci Centra vybudovat samostatný výzkumný kolektiv zaměřený na indikátory udržitelného rozvoje, na otázky environmentální ekonomie a sociologie a na vzdělávání pro udržitelný rozvoj.“ www.czp.cuni.cz

Systém místní Agendy 21, budovaný v České republice se snažil průběžně využívat odborného potenciálu akademického sektoru. Teprve v posledních několika letech se expertní podpora uplatnila v MA21 ve velké míře. Odborníci z akademického sektoru spolupracují s nejlepšími městy. Podíleli se na tvorbě metodiky pro hodnocení nejlepších udržitelných měst – včetně stanovení indikátorů. Spolupráce  expertů  a zástupců měst je oboustranně přínosná: experti poskytnou městům své znalosti a nadhled, města zase jejich teoretickým závěrům zpětnou vazbu z praxe.

Neziskovky

Téma místní Agendy 21 uchopily neziskové organizace, zejména ty environmentální. V 90. letech byl aspekt životního prostředí v těchto aktivitách dominantní. Důraz byl kladen zejména na zapojování veřejnosti do plánování a rozhodování. NNO se snažily na jedné straně různými metodami aktivizovat místní obyvatele, na straně druhé spolupracovat s místními radnicemi. Nejaktivnější byla většinou NNO. Občané se zapojovali  zejména do konkrétních místních akcí, veřejná správa - až na výjimky - působila v roli záštity projektů. V municipalitách se začínalo díky NNO (zejména Ústav pro ekopolitiku a později TIMUR) pracovat s indikátory udržitelného rozvoje. Měření  však poměrně dlouhou dobu bylo většinou cílem samo o sobě a nebylo provázáno na další práci s indikátory – tedy jako s prostředkem, jehož pomocí postupně dosahovat dílčích změn a realizace vizí.

Osvícení průkopníci

I na radnicích bylo i v 90. letech „pár“ osvícených politiků, kteří v udržitelném rozvoji – navzdory celkovému politickému trendu  - byli ochotni vidět v konceptu udržitelného rozvoje dlouhodobý smysl a šanci. Pochopili, že zásadní roli v MA21 hraje místní veřejná správa. Že bez její aktivní vůle nemůže místní Agenda 21 jako dlouhodobý koncepční proces vzniknout, ani dále fungovat. Bez ohledu na politickou orientaci, neboť kvalita života a spokojenost

občanů jsou nadstranickými cíli, společnými napříč politickým spektrem. Není bez zajímavosti, že ti, kteří se již v 90. letech vydali touto cestou, jsou důležitými postavami na komunální politické scéně dodnes.

Síťová spolupráce  -  Národní síť Zdravých měst ČR

V roce 1994 vznikla asociace municipalit (obce/města/ mikroregiony/kraje) Národní síť Zdravých měst ČR (NSZM) jako člen Světové zdravotnické organizace (WHO). Asociace si kladla za cíl podporovat místní rozvoj, který povede ke zkvalitnění života a zdraví obyvatel.

„V roce 1988 iniciovala OSN - Světová zdravotní organizace (WHO) mezinárodní Projekt Zdravé město (WHO Healthy Cities Project), ke kterému přizvala nejvýznamnější evropské metropole. Za patnáct let trvání projektu vzniklo v Evropě 1300 Zdravých měst ve 30ti zemích. Po roce 1989 se myšlenky uvedeného projektu začaly realizovat i ve městech České republiky. V roce 1994 vytvořilo jedenáct aktivních měst asociaci s názvem Národní síť Zdravých měst České republiky (NSZM ČR). Od roku 2003 je asociace otevřena všem formám municipalit. Asociaci dnes tvoří více než stovka municipalit - měst, obcí, mikroregionů a krajů.
NSZM ČR získala titul Světový projekt EXPO 2000 za svoji metodiku. V roce 2003 získala NSZM za svoji aktivitu Cenu ministra životního prostředí ČR. V roce 2004 získala NSZM akreditaci Ministerstva vnitra jako Vzdělávací instituce pro veřejnou správu. V roce 2006 získala NSZM za Cenu ministerstva vnitra za svůj info-systém DataPlán. Světová zdravotní organizace (WHO) řadí NSZM mezi 3 vůbec nejúspěšnější a nejaktivnější sítě Zdravých měst v rámci Evropy.“ (www.ZdravaMesta.cz)

NSZM se stala nejvýznamnější zastřešující organizací praktických realizátorů místní Agendy 21 v České republice a zdrojem velmi důležité zpětné vazby pro podporu MA21 z národní úrovně.

Hlavní milníky na cestě k místní Agendě 21 v České republice

Johannesburg a místní Akce

Po světovém Summitu v Johannesburgu, který 10 let po Riu přišel s doporučením posunout se od agendy k akci,resp. od „místní Agendy k „místní Akci“  se to zdál být logický posun. Na rozdíl od pokročilých světových i evropských měst však v ČR místní Agenda nebyla něčím, co již nestačí. Místní Akce v českých podmínkách znamenala jednotlivé konkrétní drobnější projekty – ve smyslu „i malý čin je lepší, než velká slova“. Vzhledem k tomu, že se v českých zemích místní Agenda 21 příliš nezabydlela, zdála se místní Akce její srozumitelnější variantou s konkrétními výstupy. Vadou byla nesystémovost a to, že projekty vznikaly ad hoc, iniciovány a „neseny“ponejvíce neziskovými organizacemi. Skupina, která se při Ministerstvu životního prostředí začala tvořit v roce 2003 se ale systémového přístupu nechtěla vzdát. S tím, že úspěšná Akce má nezbytné předpoklady - politickou podporu, strategické začlenění, komunikaci s odbornou a širokou veřejností. Nechceme-li na tyto aspekty rezignovat a realizovat pouze drobné projekty, je třeba, aby se místní Akce stala nutnou (ale nikoliv samostatně postačující) součástí systémového přístupu místní Agendy 21.

Témata roku

Záměr Společných témat „místních akcí“  NSZM byl impulsem pro vyhlášení  tzv. Témat roku pro všechny místní Agendy 21 v ČR pod záštitou Rady vlády pro udržitelný rozvoj (RVUR), ve spolupráci s její Pracovní skupinou pro MA21(viz níže), při ní. Do celostátní spolupráce na tématech se tím zapojily resorty a odborní partneři. Ke konkrétním tématům vznikly mikrotýmy, sdružující zájemce z různých subjektů o danou problematiku. Nejúspěšnějšími tématy byly Udržitelná doprava a Udržitelná energetika

RVUR

Rada vlády pro udržitelný rozvoj hraje v České republice důležitou roli i pro místní Agendu 21.Vznikla v roce 2003 jako „stálý poradní, iniciační a koordinační orgán vlády České republiky pro oblast udržitelného rozvoje a strategického řízení. Předsedou Rady je předseda vlády, výkonným místopředsedou ministr životního prostředí, místopředsedy jsou ministr průmyslu a obchodu a ministr práce a sociálních věcí, a to z titulu svých funkcí. Členy Rady jsou zástupci ústředních orgánů státní správy, územní samosprávy, sociálních partnerů, akademické obce a neziskového sektoru.

Rada ve své činnosti iniciuje, koncipuje, koordinuje, sleduje, vyhodnocuje a podporuje strategické dimenze v řízení státu. Navrhuje opatření ke sladění dlouhodobých záměrů a cílů se střednědobými a krátkodobými cíli a programy v souladu s principy udržitelného rozvoje. Sleduje a vyhodnocuje globální jevy a rozvojové příležitosti a navrhuje včasné a odpovídající reakce státu na ně. Rada rozpracovává, koordinuje a sleduje uplatnění principů udržitelného rozvoje při dosažení dynamické rovnováhy jeho složky ekonomické, sociální a environmentální.“ (www.mzp.cz)

Přes poměrně volné ukotvení Rada působí do současnosti. Nevyužívá sice svého potenciálu – její hlas je poradní a tudíž nezávazný, na druhé straně jejím přičiněním se ČR zabývá otázkou udržitelnosti a má v současné době platný dokument Strategický rámec udržitelného rozvoje. Místní Agenda 21 je pak součástí jeho implementace.

Pracovní skupina MA21

vznikla v roce 2003 jako pracovní orgán Ministerstva životního prostředí, v následujícím roce se stala pracovním orgánem Rady vlády pro udržitelný rozvoj. Záměrem bylo vytvořit otevřenou diskusní platformu, která by myšlence místní agendy 21, dosud zcela volně interpretované, dala základní kritéria, umožnila určitou měřitelnost, poskytla metodický rámec a nastavila standardy procesů i výstupů. Skupina je složena se zástupců ústředních orgánů státní správy, koordinátorů místních Agend 21 v obcích a regionech, zástupců Národní sítě Zdravých měst ČR, akademické sféry a nestátních neziskových organizací. Kromě oficiálních členů Pracovní skupiny se setkání mohou účastnit i hosté se zájmem o místní Agendu 21 v České republice. „Činnost pracovní skupiny se zaměří na hledání způsobů, jak šířit zkušenosti s implementací místní Agendy 21 v dalších obcích, mikroregionech a krajích. Cílem je, aby se místní Agenda 21 stala běžným nástrojem veřejné správy a tím přispěla k zavádění principů udržitelného rozvoje v praxi.“ (www.ma21.cz)

Zaměření na procesy v municipalitách se nesetkávalo vždy s příznivým ohlasem a mohlo se zpočátku zdát samoúčelným – nebylo zaměřeno na výstupy. Dlouhodobě se ale potvrdilo, že dobré nastavení procesů a politická podpora jsou nezbytnými předpoklady pro systémový přístup, strategické plánování se zapojením veřejnosti a konečně i pro konkrétní (pokud možno měřitelné) výstupy.

Definice MA21

MA 21 byla definována touto pracovní skupinou po delších diskusích v roce 2004 takto:

„Nástroj pro uplatnění principů udržitelného rozvoje v podmínkách měst, obcí a regionů ČR

    MA 21 je proces, který prostřednictvím

     -   zkvalitňováním správy věcí veřejných,

    -   strategického plánování (řízení),

    -  zapojováním veřejnosti a

    -  využíváním všech dosažených poznatků o UR zvyšuje kvalitu života ve všech jeho aspektech“                                                                         

Tato definice byla v roce 2012 přeformulována pro účely Koncepce podpory místní Agendy 21 v ČR definice následujícím způsobem:

„MA21 je nástroj ke zlepšování kvality veřejné správy, strategického řízení, zapojování veřejnosti a budování místního partnerství, s cílem podpořit systematický postup k udržitelnému rozvoji na místní či regionální úrovni.“

Samosprávy, které již dnes metodu místní Agendy 21 u nás uplatňují, rády používají jednoduchou vlastní definici toho, co tím sledují: „Dělat správné věci správně“.

Kritéria MA21  (samostatná příloha textu a www.ma21.cz)

V průběhu roku 2004 vytvořila PS MA21 sadu jedenadvaceti Kritérii MA21. V následujícím roce byla sada pilotně otestována a upravena. K 1. lednu 2010 došlo k aktualizaci kritérií MA21 tak, aby lépe vyhovovala rozdílným typům municipalit – vzniklo 5 sad: pro malé obce, města, města s městskými částmi, mikroregiony a kraje. Kritéria MA21 jsou členěna do čtyř základních kategorií „A“ (nejvyšší) – „D“ (nejnižší). Těmto kategoriím předchází ještě tzv. „nultá“ kategorie „Zájemci“. Každá z kategorií má vlastní kritéria a měřitelné ukazatele. Předpokladem pro přiznání kategorie je naplnění a zdokumentování všech v ní obsažených Kritérií MA21.

Databáze MA21 – webové prostředí pro plnění a aktualizaci Kritérií MA21  www.ma21.cz

Údaje o MA 21 databázi MA21, kterou z pověření Ministerstva životního prostředí provozuje CENIA, česká informační agentura životního prostředí a příspěvková organizace MŽP.

celkový počet municipalit registrovaných v MA21

k datu	počet
30.5.2012	157

počet municipalit registrovaných MA21 v jednotlivých kategoriích

kategorie	počet
kategorie B	6
kategorie C	34
kategorie D	28
zájemci	89
ostatní	33

 

počet jednotlivých typů municipalit

typ žadatele	počet municipalit
kraj	6
malá obec	55
mikroregion	10
obec	84
statutární město	2

 

Revolvingový fond

V roce 2008 byl na podporu místní Agendy 21 otevřen tzv. Revolvingový fond Ministerstva životního prostředí. Ve čtyřech letech bylo ve čtyřech výzvách rozděleno cca 45 miliónů Kč. Žadatelé mohli žádat o granty na podporu procesů i výstupů MA21. Podmínkou bylo systémové a provázané nastavení a konkrétní měřitelné výsledky. Systém pro hodnocení byl nastaven transparentně. Podmínkou pro získání grantu bylo mj. postup o jednu kategorii v rámci kritérií MA21. Revolvingový fond zvýšil zájem o místní Agendu 21 a pomohl nejen nárůstu počtu zapojených municipalit, přílivu nových zájemců, ale také kvalitě procesů i výstupů u těch pokročilých. Na konci roku 2011 byla podpora MA21 z Revolvingového fondu v rámci úspor zastavena.

 Dobrá praxe www.dobrapraxe.cz                                                                                                     Přidanou hodnotou všech kvalitních postupů je možnost jejich sdílení a tím šíření dobré praxe. Místní Agenda 21 poskytuje v tomto ohledu velké množství inspirace. O to, aby se dobrá praxe nešířila jen náhodně, se systémově stará Národní síť Zdravých měst ČR (NSZM, také viz výše, odstavec Síťová spolupráce). „Asociace se dlouhodobě zaměřuje na přenos příkladů dobré praxe a zkušeností mezi svými členy a podporuje jejich přirozenou soutěživost a schopnost učit se od těch, co již prošlapali cestu. Vytvořila přehlednou a uživatelsky příjemnou Databázi DobráPraxe, kde je možné najít vybrané příklady z celkem devíti oblastí – veřejná správa, životní prostředí, zdraví, volný čas, sociální problematika, vzdělávání, podnikání, zemědělství a venkov a doprava.“ …jde o „neotřelá, originální a hlavně efektivní řešení. Obce, regiony, ale i neziskové organizace, školy, místní podniky a další vymýšlejí projekty a realizují aktivity, které napomáhají zlepšit jejich služby, uspořit finance či zvýšit povědomí o určitém tématu - jednoduše řečeno přispívají ke kvalitě života. Přinášejí tak řadu inovativních, pozoruhodných a praktických řešení nejrůznějších problémů.                         

Metodika „A“ MA21 - expertní spolupráce

Metodika byla vytvořena v letech 2009/10 expertním týmem v koordinované spolupráci s municipalitami. V roce 2011 proběhlo pilotní testování ve 4 municipalitách. Cílem systému hodnocení je vytvoření standardizovaného postupu hodnocení udržitelného rozvoje na místní/regionální úrovni, který umožní dlouhodobě sledovat a porovnávat kvalitu rozvoje municipalit z komplexního pohledu i v dílčích oblastech. Hodnocení lze chápat také jako zkoumání příspěvku municipality k prioritám a cílům Strategického rámce udržitelného rozvoje ČR. Hodnocení je prováděno uchazečem (obcí, krajem nebo jiným žádajícím subjektem) a oponentním expertním týmem. Nedílnou součástí je komunikace a průběžné konzultace mezi uchazečem a oponentním týmem při PS MA21 RVUR.  Postup hodnocení musí být otevřen participaci všech relevantních partnerů.                                                                                                                                

 Plné znění metodiky včetně indikátorů a otázek v příloze a na www.ma21.cz

Hodnocená témata

1. Správa věcí veřejných a územní rozvoj

2. Kvalitní životní prostředí

3. Udržitelná spotřeba a výroba

4. Doprava a mobilita

5. Zdraví obyvatel

6. Místní ekonomika a podnikání

7. Vzdělávání a výchova

8. Kultura a místní tradice

9. Sociální prostředí v obci

10. Globální odpovědnost

Uvedená témata vycházejí z Aalborských závazků a byla upravena pro potřeby hodnocení kategorie „A“ MA21. Nejsou ale určena jen uchazečům o kategorii nejvyšší (v té jsou expertně hodnocena), ale realizátorům MA21 na všech úrovních.

 

Tahouni - pilotní testování, úspěchy

V roce 2011 pilotně testovala výše popsanou metodiku hodnocení místní udržitelnosti čtyři města, která jsou dlouhodobě na špici místní Agendy 21 v ČR: Chrudim, Kopřivnice, Litoměřice a Vsetín. Tato města dlouhodobě „prošlapávají cestu“ nových přístupů a řešení a pro ostatní jsou inspirací a zdrojem dobré praxe. Všechna zmíněná města jsou příkladem systémovým nastavením řízení, a koordinovanou mezioborovou spoluprací, ale také v dílčích oblastech, např. energetice.

Zvláštní zmínku zaslouží město Chrudim, které dosahuje dlouhodobě významných úspěchů na světové soutěži LivCom Awards:                                                                                                                  LivCom v Londýně 2007: Zlatá cena s třetím místem, LivCom v Dongguanu 2008: Zlatá cena s druhým  místem, LivCom v Plzni 2009:Zlatá cena s druhým místem, Zlatá cena s třetím místem v oblasti ekologicky udržitelných projektů a finanční dotaci ve výši 10 000 liber za grantový projekt, LivCom v Chicagu 2010: Zlatá cena s prvním místem, Bronzová cena, Zlatá cena, LivCom 2011 v Soulu:Stříbrná cena, Zlatá cena s druhým místem a Zlatá cena

Více na www.chrudim.eu/zdrave-mesto/livcom.html,   http://www.livcomawards.com/

 

Koncepce podpory MA21 v ČR

V lednu 2012 vláda České republiky schválila koncepční materiál Koncepce podpory místní Agendy 21 v ČR a Akční plán pro období 2012 – 13. Úlohou koncepce je zejména vytvoření národního systémového rámce pro koordinovanou podporu a rozvoj MA21 v ČR. Implementace koncepce by měla mj. zvýšit podporu procesům MA21 ze strany politické reprezentace. Zpracování bylo koordinováno Ministerstvem životního prostředí, z obsahového hlediska je koncepce založena zejména na výstupech diskusí v rámci Pracovní skupiny MA21 Rady vlády pro udržitelný rozvoj.                                                                             Součástí materiálu je Akční plán na období 2012 – 13, který zahrnuje konkrétní aktivity a zodpovědnost v uvedeném období.

MA21 jako metoda kvality veřejné správy

Realizace místní Agendy 21 jako metody kvality veřejné správy dle oficiální sady Kritérií MA21 je počínaje rokem 2006 zahrnuta do "Statutů resortních cen Ministerstva vnitra ČR za kvalitu v územní veřejné správě". Každoročně jsou oceňována města, která dosáhla kategorie C a B bronzovou a stříbrnou cenou.

Zakotvení v koncepčních dokumentech

Strategický rámec UR, Státní politika ŽP, Koncepce podpory místní Agendy 21(MA21) do roku 2020 a Akční plán pro období 2012 – 13(MŽP), Strategie regionálního rozvoje ČR 2007 – 2013 (MMR), Strategie realizace Smart Administration 2007 – 2015 (MV)

Mezinárodní  spolupráce

Česká republika spolupracuje zejména s ICLEI. Její zástupce je od roku 2006 členem LA21 European Roundtable – mezinárodní platformy, která sdružuje zástupce evropských zení(nejen EU), zabývající se na podporou místní Agendy 21. Účastníci setkání si vyměňují zkušenosti, předávají dobru praxi a hledají cesty pro možnou společnou podporu udržitelného rozvoje na místní úrovni. Inspirace a zkušenosti ze zahraničí jsou pak využity v další koncepční práci nebo jsou informace a poznatky předávány přímo municipalitám. Tak se např. Aalborské závazky staly inspirací pro hodnotící systém MA21 v ČR (viz výše, odstavec Hodnocené oblasti).

SWOT analýza

Zjištění a závěry, ke kterým PS MA21 v rámci zpracování koncepce došla, jsou níže shrnuty formou analýzy silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb (tj. SWOT analýza):

Silné stránky (S)	Slabé stránky (W)
S1: Existující struktura pro MA21 na národní úrovni (PS MA21 při RVUR) S2: Funkční metodická podpora (Databáze MA21 apod.), systém Kritérií MA21 a oceňování kvality MA21 (Cena za kvalitu ve veřejné správě MV) S3: Vzor systematické podpory MA21 na krajské úrovni (Kraj Vysočina) S4: Existence celostátní asociace několika desítek pokročilých MA21  (Národní sít Zdravých měst ČR) a existence neziskových organizací zaměřených na podporu MA21 a udržitelný rozvoj na místní úrovni	W1: Nedostatek povědomí obyvatel o problematice MA21 a udržitelného rozvoje W2: Nedostatečná politická podpora na centrální, krajské i místní úrovni (nedocenění významu metody MA21 pro veřejnou správu) W3: Omezené finanční zdroje, jejich nevhodné zaměření (není zajištěna provázanost přidělování dotací s kvalitou místního rozvoje, který reprezentuje  MA21) a obtížná dosažitelnost a nesystémové využití pro MA21. W4: Nízká úroveň aktivit resortů mimo MŽP, MMR, MV, MZD a MŠMT v oblasti MA21
Příležitosti (O)	Hrozby (T)
O1: Převádění MA21 do praxe a demonstrace reálných pozitivních dopadů O2: Využití operačních programů v období 2014 – 2020 a dalších významných zdrojů pro financování MA21 O3: Systematizace podpory MA21 na národní a krajské úrovni a další rozvoj vzájemné spolupráce realizátorů MA21 (jak v rámci ČR, tak v mezinárodním měřítku) O4: Dosažení široké politické podpory problematice udržitelného rozvoje jako průřezového celospolečenského tématu	T1: Prohlubující se obecná pasivita obyvatel a jejich nezájem o „věci veřejné“ T2: Nepříznivý ekonomický vývoj a s tím spojené omezování financí z veřejných rozpočtů T3: Formalizace některých MA21 bez dopadů na reálný vývoj obce (pouhé „výkaznictví“ ve snaze jakkoliv získat finance) T4: Nepochopení systémového základu  MA21 jako nástroje k udržitelnému rozvoji (zaměření obcí pouze na dílčí aktivity vytržené ze souvislostí)

 

…a jak dál

Místní Agenda 21 má v České republice v současné době dobré systémové nastavení a počet zainteresovaných měst pomalu, ale stále stoupá. Současná krize a na ní navazující restrikce postihly i tuto oblast. Bylo zastaveno financování MA21 z revolvingového fondu (viz výše) a došlo i k personálnímu omezení pro výkon této agendy nejen na úrovni centrální státní správy. Navzdory této skutečnosti je zde MA21 stále na vzestupu. Zejména díky Národní síti Zdravých měst ČR – nejen aktivním členům asociace, vlastním realizátorům MA21 - politikům s vizí, schopným koordinátorům a všem členům místních týmů. Ale i kanceláři NSZM, která v úsporném režimu, leč zcela profesionálně, zpracovává projekty a umožňuje vzdělávací a diskusní akce i další aktivity. Dík náleží i dalším: expertům z akademické sféry, neziskovým organizacím a vstřícným zástupcům jednotlivých resortů.

 

Místní Agenda 21 je v současnosti v České republice značkou s dobrou pověstí.

 

                                                   Ing.arch. Marie Petrová,

                                                        výkonná tajemnice PS MA21

                                                        Ministerstvo životního prostředí

 

 

                                                             

 

 

 

Literatura

Místní Agenda 21 – Informace, postupy kritéria (2006), kolektiv autorů, Praha: MŽP,

 

Koncepce podpory místní Agendy 21 v ČR a Akční plán pro období 2012 – 13 (2011), kolektiv autorů, Praha: MŽP

 

Metodika hodnocení kategorie „A“ místní Agendy 21(2012), kolektiv autorů, Praha: MŽP

 

Všechny uvedené texty jsou v plném znění na www.ma21.cz

 

Internetové informační zdroje

Informační portál o MA 21

http://www.ma21.cz

 

Oficiální evidence MA 21 v ČR

http://ma21.cenia.cz

 

       Národní síť Zdravých měst ČR  

http://www.ZdravaMesta.cz

      Centrum pro otázky životního prostředí UK                                                                          http://.czp.cuni.cz