Při ohlédnutí za tím, jak se v České republice za dobu dvaceti let implementovaly závěry přelomového Summitu Země v Rio de Janeiro v r. 1992, lze rozlišit několik fází. Už při přípravě konference se aktivně zapojoval jak státní, tak nevládní sektor-vzpomeňme vznik procesu Životní prostředí pro Evropu, působení prof. B. Moldana v přípravném výboru konference v Rio, či návrhy J. Vavrouška k účinnějšímu globálnímu systému ochrany životního prostředí jako environmentálního pilíře udržitelného rozvoje, nebo na domácí půdě zavedení definice udržitelného rozvoje do naší legislativy (z.č. 17/1992).

Po slibném začátku však následuje období nedostatečné implementace, dík vnitropolitickému vývoji-rozdělení Československa a vládě vedené V. Klausem, který vnímal udržitelný rozvoj jako nepřátelskou ideologii. Proto v tomto období od r. 1992 do r. 1997 pramení snahy po implementaci výsledků konference v Rio de Janeiro hlavně z nevládního a akademického prostředí. Již na podzim vzniká jako odpověď na výsledky konference z Ria Společnost pro trvale udržitelný život STUŽ), organizující k otázkám udržitelnosti semináře, konference a projekty. Byl dokončen projekt „Trvale udržitelná budoucnost pro Českou republiku a Slovensko“ kolektivem autorů vedených RNDr. P. Nováčkem. Pod vedením prof. B. Moldana vzniká Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy v Praze, věnující se otázkám udržitelného rozvoje. V r. 1994 vznikla Národní síť zdravých měst (NSZM) jako česká odpověď na iniciativu WHO ve směru k udržitelnému rozvoji měst. Na začátku r. 1997 došlo k přenosu zkušeností ze Seattlu (projektu Sustainable Seattle) dík konferenci „Indikátory kvality života ve městech“ organizované společně magistrátem města Hradec Králové, Americkými mírovými sbory a STUŽ.

V dalším, předvstupním období do EU (od konference Rio+5 v r. 1997 zhruba po Světovou konferenci OSN o udržitelném rozvoji v Johannesburgu v r. 2002) došlo ke změně, termín udržitelný rozvoj se stává součástí programů vlád, vznikají první strategie udržitelného rozvoje. Od r. 1997 do r. 2001 byl realizován za účasti mnoha vědeckých teamů rozsáhlý projekt „K udržitelnému rozvoji České republiky: vytváření podmínek “ podporovaný UNDP a ministerstvem zahraničních věcí, koordinovaný Centrem UK pro otázky životního prostředí pod vedením prof. B. Moldana. Výsledkem byl tolik potřebný analytický materiál k udržitelnému rozvoji a též první verze strategie udržitelného rozvoje ČR. Jako dopracování strategie na základě pokynu tehdejšího ministra a jako příprava ČR na Johannesburskou konferenci o udržitelném rozvoji vznikla v r. 2002 na Ekologickém ústavu pod vedením doc. J. Sejáka a Ing. I. Dejmala „Strategie udržitelného rozvoje: Od ekonomického růstu k udržitelnému rozvoji“, která však se pro její radikální cíle následně nestala vládním materiálem. Vznikl též návrh zákona o trvale udržitelném rozvoji a změně některých zákonů, avšak zůstalo jen u návrhu. Došlo též k prvnímu zavádění místních Agend 21 v některých obcích, většinou na základě využití britských zkušeností.

V implementačním období po summitu v Johannesburgu, tj. po r. 2002 lze rozeznat tři období:

První období, trvající do r. 2007, kdy došlo k pozitivnímu vývoji jak v Evropské unii), do které ČR čerstvě vstoupila, tak i v ČR. V r. 2003 vzniká na základě úsilí nevládního sektoru (např. výzvy z konference Johanesburg+1 v Olomouci) i osvícených vládních činitelů Rada vlády pro udržitelný rozvoj –RVUR (usn. vlády č. 778/2003). Vznikají pracovní skupiny RVUR pro otázky komunikace, strategie, indikátorů a místní Agendy 21 (MA 21) a je svoláváno Fórum udržitelného rozvoje pod patronací RVUR. Dále je Ústavem pro ekopolitiku navržena, resorty dopracována a vládou schválena první oficiální strategie udržitelného rozvoje ČR (usn.vl.č. 1244/2004), vycházející z Göteborské Strategie udržitelného rozvoje EU. O braní v potaz udržitelného rozvoje napovídá i uzákonění podpory výroby energie z obnovitelných zdrojů (zákonem č.180/2005). Rozrůstalo se hnutí místních Agend 21, byla postupně vytvořena metodika a kritéria pro hodnocení směřování měst k udržitelnosti, některá města se podílela i na vypracování evropských indikátorů udržitelnosti pro města. K udržitelnému rozvoji měla přispět i Státní politika životního prostředí na léta 2004‑2010, vycházející již z 6. Akčního programu životního prostředí EU. V oblasti vzdělávání vzniklo Forum vysokoškolských učitelů pro udržitelný rozvoj, působící dodnes.

Další období bychom mohli nazvat obdobím přípravy nové strategie, resp. Strategického rámce udržitelného rozvoje, či adaptace na obnovenou strategii udržitelného rozvoje EU z r. 2006, trvajícím od r. 2007 do roku 2010. V tomto období došlo k některým krokům, vedoucím k udržitelnosti, např. podpoře obnovitelných zdrojů energie a k podpoře energetických úspor (např. programem Zelená úsporám). Byl vytvořen a vládou schválen Strategický rámec udržitelného rozvoje (usn. vlády č. 37/2010). V nevládním sektoru vznikla „Velká výzva“ Hnutí Duha, tj. iniciativa a návrh zákona o 2% snižování emisí skleníkových plynů ročně v ČR podle britského vzoru. Hnutí místních Agend 21 dostalo konečně státní podporu – možností financování projektů, zavádějících procedury dle metod místních Agend 21 u municipalit, majících zájem o jejich zavedení. Byla též aktualizována sada kritérií MA 21. Vznikla Strategie vzdělávání pro udržitelný rozvoj a následně po velkých kontroverzích i její akční plán.

Posledním obdobím zhruba od poloviny r. 2010 je období ignorování udržitelného rozvoje na státní úrovni (bohužel došlo k zrušení místa tajemníka RVUR, implementace SRUR byla vládou vzata jen na vědomí, takže není závazná pro jednotlivé ministry, není podporován další rozvoj obnovitelných zdrojů apod.). Udržitelný rozvoj tak probojovávají nevládní organizace a akademický sektor. : např. projektem „Česko hledá budoucnost“ (koordinovaným o.s. Glopolis), či dokonce návrhem alternativní energetické koncepce „Chytrá energie“ v r. 2010 (návrh koncepce vytvořilo několik ekologických nevládních organizací ve spolupráci s prestižním Wupertálským institutem v Německu). Greenpeace po publikování „Energetické (r)evoluce pro Evropu“ připravuje ve spolupráci s Německým institutem pro letectví a kosmonautiku návrh další alternativní koncepce „ Energetická (r)evoluce pro Českou republiku. Tento rok vzniká pod patronací Centra UK pro otázky životního prostředí, University J.E.Purkyně v Ústí a STUŽ dokonce Regionální centrum expertízy (RCE) ke vzdělávání pro udržitelný rozvoj. Nyní též vznikla Platforma udržitelného rozvoje jako síť nevládních organizací i jednotlivců s cílem koordinace úsilí nevládního sektoru o nasměrování České republiky k udržitelnému rozvoji.

Celkově lze uzavřít, že Česká republika sice od konference v Rio je Janeiro neustrnula na neudržitelných cestách rozvoje, o čemž svědčí výše popsané aktivity, čeká ji však ještě dlouhá cesta k naplňování dlouhodobě udržitelné budoucnosti.