Kontext

Stav životního prostředí má dalekosáhlé dopady na život lidí (především v málo rozvinutých společenstvích), a

jejich (nejen ekonomické) aktivity. Naopak jsou to právě konkrétní aktivity na lokální, regionální i globální úrovni, které plně formují (ne)udržitelné parametry dalšího rozvoje lidské společnosti. Konference Rio+20 by měla,

z našeho pohledu, vzít za oba konce problému a věnovat dostatečnou pozornost tomu, jak a kým je utvářena každodenní praxe na všech úrovních.

Podklady pro konferenci Rio+20 byly připraveny v těsném dialogu s důležitými společenskými skupinami a veřejností. Diskuse o konečné podobě závěrečného dokumentu pak ale už byla vedena hlavně mezi oficiálními představiteli jednotlivých států a mezinárodních organizací, takže ty skupiny, jichž se nejvíce týká, jeho podobu příliš neovlivnily. Byť paralelně probíhal proces „veřejného slyšení“, jehož výsledky ve formě námětů a případových studií z celého světa jsou prezentovány na webu http://futurewewant.org/  a budou představeny i na konferenci. Především však realizace cílů konference a udržitelný rozvoj jako takový nejsou možné bez zapojení všech důležitých společenských hráčů a s tím souvisejícího dialogu; tento požadavek vychází z demokratických principů rovnoprávnosti všech skupin obyvatelstva a jejich aktivní participace v politických procesech.

Také my chceme zdůraznit, že je třeba vytvořit vhodný rámec pro politiku udržitelného rozvoje. Konkrétních cílů ale není možné dosáhnout čistě „shora“, tedy pouhou úpravou institucionálního prostředí či modifikací ekonomických podmínek. Přijaté strategie vytvářejí prostředí, v němž se aktivity podniků, organizací i jednotlivců mají odehrávat, nicméně toto prostředí nic neznamená, pokud neexistuje iniciativa „zdola“. Proto by tyto již existující iniciativy měly být dostatečně oceněny a do budoucna vytvořeny podmínky pro vznik, rozvoj a šíření dalších. Při hledání nových cílů a strategií udržitelného rozvoje, např. v oblasti ekonomiky, by měl být maximálně využit již existující potenciál a zkušenost.

V souvislosti s tím podotýkáme následující:

Přínos zapojení českých major groups není dostatečně zhodnocen a jejich role není adekvátně zdůrazněna ani do budoucna. Právě v budoucnosti je totiž třeba navázat na již vykonanou práci nevládních aj. organizací, tu potvrdit, rozšířit a pokračovat v ní i dále. V našich podmínkách bylo vytvořeno potřebné institucionální, personální aj. zázemí, které však v současnosti je systematicky likvidováno.

Tolik skloňovaná zelená ekonomika je chápána jako inovativní systémové opatření. Nicméně je třeba diskutovat její konkrétní obsah, hledat, na čem konkrétním může stavět a kam nás má dovést. Důležité je zvažovat také širší společenské souvislosti zelené ekonomiky, například její sociální dopady.

České významné společenské skupiny trvají na pokračování již započatého vývoje směrem k udržitelnosti, i na zachování potřebných struktur a institucí. Zdůrazňují demokratické principy celospolečenského dialogu, který se kolem udržitelného rozvoje nezbytně musí rozvíjet. Upozorňují, že v tomto dialogu hraje roli dostupnost informací, nutnost aktivně odstraňovat komunikační bariéry a vytvářet struktury, v jejichž rámci by k potřebné výměně názorů docházelo (inter-sektorální pracovní skupiny, poradní orgány, expertní týmy atd.). Tyto demokratické principy, které se nesystematicky objevují mezi dalšími strategickými cíli závěrečného dokumentu připraveného pro jednání Konference Rio+20 (viz např. § 17, 18. Alt, 19. Bis, 20, 21. Ter, 22, 44, 55, 59–63, 98–101, 118–120), by měly být chápány jako podmínka úspěchu strategií udržitelného rozvoje, ne-li přímo jako jeho definiční znak.

Zástupci významných společenských skupin z České republiky zdůrazňují: potřebujeme strategické a politické rámce, které by mělo Rio+20 přinést – pro nás jsou sice často zdánlivě neviditelné (abstraktní, existující na globální či vládní úrovni), otevírají ale prostor pro naše praktické činnosti, jež se v nich nakonec odvíjejí. Současně ale musíme být součástí dialogu o tomto rámci, který by měl probíhat na všech úrovních (lokální, národní, mezivládní,…). Z naší strany nabízíme své dlouholeté zkušenosti, jejichž kontinuita by měla být zajištěna a mělo by se na ní stavět; chceme ale poukázat i na současné bariéry pro naši práci, a především na naše potřeby. Připravili jsme proto (stručný a zcela jistě neúplný) přehled o činnosti některých organizací i jejich potřeb z hlediska tvorby strategií, politik a závazných dokumentů, které by vytvořily podmínky pro systematickou činnost směřující k udržitelnosti. Jeho shrnutí je v následující tabulce.

Náměty a požadavky českých významných společenských skupin (Major Groups) 

Výzva

Chceme tak vyzvat Českou vládu, aby se v rámci připravovaného Registry/compendium of commitments zavázala k naplňování závěrů konference Rio+20, jmenovitě paragrafů, které se přímo dotýkají spolupráce s občanskou společností, a následně potom přistoupila k jejich postupné konkretizaci v českých podmínkách.