Jana Dlouhá, Bedřich Moldan, Pavel Šremer

V roce 1972 se konala ve Stockholmu Konference Spojených národů o lidském životním prostředí. Následoval Summit Země, Konference OSN o životním prostředí a rozvoji v roce 1992. Třetím summitem byl johannesburský Světový summit o udržitelném rozvoji v roce 2002. Postupně došlo ke shodě o třech pilířích udržitelného rozvoje, bylo přijato mnoho různých návodů, jak se vypořádat s převážně neudržitelným společenským rozvojem v globálním měřítku. Navzdory všem těmto – a mnohým jiným úsilím – neustále pokračuje devastace přírody a přírodních zdrojů v globálním měřítku. Jak konstatuje poslední zpráva UNEP, klíčové indikátory jako je redukce biodiverzity, exploatace přírodních zdrojů či emise skleníkových plynů postupuje dokonce rychleji než by odpovídalo růstu světové populace. To je též důvodem pro konání letošního světového summitu: Konference OSN o udržitelném rozvoji, který se koná v červnu 2012 v Rio de Janeiro. Zúčastní se ho představitelé členských států OSN, budou přítomni lídři světových organizací; a například generální tajemník OSN Ban-Ki-Moon tuto událost označil za přelomovou.

Konference Rio+20: principy a příležitosti

Letošní celosvětová konference Rio+20 je zaměřena na 2 důležitá témata: zelenou ekonomika v kontextu udržitelného rozvoje a odstranění chudoby; a dále institucionální rámec pro udržitelný rozvoj. Témata konference mají zachovat prosperitu, přitom však ekonomiku reorientovat tak, aby působila co nejmenší škody; potřebné změny hodnot začlenit do společenského systému a tedy je institucionalizovat. Všeobecně se ví, že současná podoba ekonomického rozvoje nikde na světě – a globálně už vůbec ne – nemá udržitelný charakter a že „by se s tím mělo něco udělat“. Konkrétní řešení se hledají především v ozelenění ekonomiky, tedy systémovém omezování jejich negativních dopadů, což by navíc mohlo podpořit zaměstnanost, a vytvořit zajímavou nabídku pracovních míst. Zelená ekonomika tak je příležitostí pro ty, kteří mají vize, odvahu je uskutečňovat, a chtějí investovat do budoucnosti.

Summitu se mají účastnit všechny světové regiony definované OSN, příprava probíhá pod vedením příslušných ekonomických a sociálních komisí OSN jako je například Ekonomická komise pro Evropu. Důležitou roli hrají prakticky všechny organizace a programy OSN, zároveň probíhají přípravy na národní úrovni ve všech státech. Evropská unie se plně zapojila do přípravy Ria+20: Evropská komise vydala několik důležitých dokumentů, Evropská rada je schválila a zdůraznila plnou podporu přípravě i předpokládaným výsledkům summitu a soustředila se na obě témata summitu. V souvislosti s potřebnou transformací současného ekonomického modelu na „zelenou ekonomiku“ předložila cestovní mapu s jasně definovanými doporučeními pro konkrétní výstupy. Z průřezových otázek se Evropská unie zaměřuje mimo jiné na vzorce spotřeby a výroby, finanční otázky, dotace, ale i na spolupráci ve výzkumu včetně například rozvíjení systému GEOSS (http://www.epa.gov/geoss/). Specifickými oblastmi, kterými se cestovní mapa zabývá, jsou: voda, potraviny a zemědělství, energie, půda a udržitelné využívání území, oceány, rybolov, biodiverzita, chemikálie, materiály a odpady, rozvoj měst.

Velký význam se přikládá zapojení všech tzv. významných sociálních skupin, mezi něž patří vědecká a technická komunita, farmáři, mládež, představitelé místních samospráv, nevládní organizace a další. O tom svědčí závěry UN DPI konference nevládních organizací, která se konala v Bonnu v září roku 2011 a která přijala výzvu Sustainable Societies Responsive Citizens. V ní vyjadřuje nezbytnost zapojení občanské společnosti, klade požadavky a předkládá návrhy v oblasti ekonomiky, institucí, vzdělání, udržitelného životního stylu. Zároveň požaduje schválení tzv. Sustainable Development Goals, které si kladou cíle v oblasti udržitelné výroby a spotřeby, zdůrazňují životní podmínky, mládež a vzdělání, klimatickou udržitelnost, čistou energii, péči o biodiverzitu, vodu, moře a oceány atd. Diskuse probíhá dále na stránkách iniciativy The Future We Want (FWW), kde jsou publikovány vize budoucnosti a hledají se praktická řešení formou projektů a případových studií z celého světa.

Zapojení České republiky

Role České republiky v mezinárodní agendě udržitelného rozvoje mezinárodně uznávána – od počátku 90. let jsme v tomto smyslu hráli aktivní roli a například tzv. Dobříšský proces konferencí ministrů životního prostředí byl zahájen r. 1991 první pan-evropskou konferencí zorganizovanou tehdejším ministrem federální vlády Josefem Vavrouškem v Dobříši. Při přípravě konference Rio+20 je naše úloha potvrzena zvolením prof. Bedřicha Moldana jako jejího zástupce do desetičlenného byra přípravného výboru; naši vyjednavači v čele s Ivetou Špaltovou,  tajemnicí Pracovní skupiny pro koordinaci příprav na zasedání Komise OSN pro udržitelný rozvoj (PS OSN), která pracuje při Radě vlády pro udržitelný rozvoj (RVUR), hrají aktivní roli v rámci Evropské unie. Na domácí půdě však přípravy prakticky neprobíhají a Česká republika nepřipravuje závazky či strategie, kterými by se k poselství Summitu přihlásila. Aktivity, které se k přípravě Summitu váží, vycházejí z iniciativ „zdola“ – takto proběhla například národní konference s názvem „Budoucnost, kterou chceme“, organizovaná Centrem pro otázky životního prostředí 15.3.2012. Ministerstvo životního prostředí žádné akce směřující k zapojení českých organizací, podnikatelských subjektů, státní správy, veřejnosti, nebo alespoň vedoucí ke zvýšení její informovanosti, neuspořádalo. Česká republika nemá vlastní strategie v oblasti zelené ekonomiky; co se týče institucionálního zajištění udržitelného rozvoje, v současnosti dochází k redukci stávajících institucí; veřejné finance pro zajištění programů a projektů v oblasti životního prostředí jsou redukovány. Naše účast na Summitu Země tak bude čistě formální, odhlédneme-li od prosazování úlohy vědecké komunity (side event indikátory… organizovaný COŽP UK), nemá ČR ambice jednání podpořit konkrétní iniciativou.

Iniciativa českých významných společenských skupin, tzv. Major Groups

S ohledem na výše popsanou situaci, rozhodli jsme se jakožto zástupci významných společenských skupin takovou iniciativu zorganizovat sami.

Z čeho vycházíme

Mezi hlavní dokumenty vytvořené pro Rio+20 patří např. Human Development Report 2011 vytvořený UNDP, Green Economy Report, které zpracovalo UNEP, nebo Global Sustainability Report, který připravil High-Level Panel on Global Sustainability v rámci OSN. O podobě závěrečného dokumentu s pěkným názvem Budoucnost, kterou chceme (The Future we Want), který by měl být schválen při jednání konference Rio+20, dosud nepanuje shoda; při jeho přípravě a naplnění však hraje významnou roli dialog s důležitými společenskými skupinami a veřejností. Už jeho návrh (Zero draft of the outcome document) vznikl na základě příspěvků zaslaných tak zvanými major groups; poté byl přepracován do tzv. Compilation Document a teprve následně se stal předmětem vyjednávání mezi představiteli jednotlivých zemí.

Jelikož v demokratickém světě je zapojení významných společenských skupin přikládán velký význam, chceme i my na toto úsilí navázat. Inspirujeme se Deklarací těchto tzv. Major Groups, která byla schválena v září roku 2011 v Bonnu (Declaration of the 64th Annual UN DPI/NGO Conference Chair’s Text Bonn, Germany, 5 September 2011 Sustainable Societies; Responsive Citizens; Sustainable Development Goals), která v části nazvané RIO + 20 and Civic Engagement vyzývá vlády, aby spolupracovaly s občanskou společností, soukromým sektorem a mezinárodními institucemi k naplňování závazků této Deklarace (vytvořených před a v rámci Ria+20).

We hereby call upon governments to work in partnership with civil society, the private sector and international institutions to fulfill the commitments set forth in this declaration before and at Rio + 20…

ale také požaduje, aby byla přijata příloha k závěrečnému dokumentu, která by zahrnovala závazek jednotlivých zemí, že vytvoří registr aktivit a slibů hlavních společenských skupin směřujících k udržitelnému rozvoji z celého světa (+ jejich monitorování a podávání přehledu o nich)

…generate an appendix to the outcome document containing country commitments to form the foundation of a global registry of sustainability actions and major stakeholder commitments, which include robust monitoring and reporting provisions

Co chceme

V současné době dokument The Future We Want staví na předchozích mezinárodních iniciativách, které velmi stručně rekapituluje, nepokouší se však reflektovat, co bylo konkrétně vykonáno v jednotlivých oblastech (např. vzdělávání, Agendy 21 atd.…) a v rámci regionů. Přitom od minulého Světového summitu v roce 1992 bylo v mnoha oblastech dosaženo významných změn, a tento pokrok by měl být náležitě oceněn, institucionálně a jinak zakotven, a měl by být základem dalšího vývoje. Cesta vpřed není založena pouze na „objevování“ nových sfér, které diskuse o udržitelném rozvoji dosud nezasáhly.

Protože i české významné společenské skupiny mají kus práce za sebou, a mají také zcela konkrétní požadavky na české politiky, otevřeli jsme diskusi mezi jejich představiteli – zástupci nezávislých nevládních organizací, místních Agend 21, vzdělávacích institucí a iniciativ, podnikatelské sféry, jež se zajímá o rozvíjení zelené ekonomiky – která přinesla zajímavé podněty pro české iniciativy v rámci Světového summitu Rio+20. Pokusili jsme se ukázat přínos ze strany českých Major Groups a jejich ochotu se dále angažovat; měla by též pomoci otevřít prostor pro dialog - uvědomili jsme si totiž, co nám překáží v další práci, a nastínili možnosti budoucího vývoje, které vidíme a rádi bychom o nich dále diskutovalli. Výsledky této diskuse v následujících kapitolách přinášíme.

Chceme tak české vládě pomoci zrekapitulovat, čeho bylo dosaženo za uplynulých 20 let v oblasti udržitelného rozvoje, a současně ukázat, že k naplňování závěrů konference Rio+20 můžeme přispět i my, zástupci českých Major Groups.

V rámci veřejného slyšení byli zástupci českých významných splečenských skupin požádáni o zodpovězení čtyř otázek:

Výsledky této diskuse v následujících kapitolách přinášíme.