Konference o etickém finančnictví …aby peníze dávaly smysl

Aktualizováno: 18. 12. 2013 10:39 | Vytisknout | E-mail | Zobrazeno: 3739

final logo small V polovině září proběhla v Brně první konference na téma etického finančnictví v České republice. Akce s podtitulem …aby peníze dávaly smysl se uskutečnila na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity ve čtvrtek a pátek 12. a 13. září 2013.

Cílem konference bylo nastartovat proces vedoucí ke vzniku finanční instituce, která by umožňovala lidem v České republice nakládat se svými finančními prostředky eticky, společensky a environmentálně udržitelně. Konference přivedla do Česka vybrané představitele etických bank ze zahraničí s jejich inspirací a zkušenostmi. Zároveň se konference zúčastnilo na 70 domácích odborníků a jednotlivců (z akademické, neziskové, státní i soukromé sféry), kterým není lhostejné, jaký vliv mají koncentrované peníze bank na budoucnost naší země.

Zahraničními hosty konference byli například: Ugo Biggeri, prezident italské Banca Etica; Malcolm Hayday, zakladatel a bývalý ředitel britské Charity Bank, dnes ředitel střechové evropské organizace Institute for Social Banking; Oscar Kjellberg, bývalý dlouholetý ředitel švédské bezúročné banky JAK či Hans-Florian Hoyer, představitel německé ekologické a sociální banky GLS Bank.

Více informací a výstupy konference:

V České republice roste zájem lidí o možnosti nakládat se svými penězi odpovědně a sociálně i environmentálně udržitelně. Žádná taková možnost ale v rámci bankovního a investičního sektoru v ČR zatím neexistuje. Etické banky v zahraničí přitom už od 70. let umožňují lidem investovat vlastní peníze v souladu s jejich hodnotami, poskytují dostupné úvěry drobným podnikatelům, neziskovým organizacím i sociálním podnikům a podporují rozvoj v místě, kde působí. Německá GLS, švédská JAK Medlemsbank, britská Charity Bank či italská Banca Etica tak dnes mají desítky tisíc členů a klientů a investují např. do projektů spojených s ekologickým zemědělstvím, vzděláváním, či sociálním bydlením. Studie Global Alliance for Banking on Values navíc ukázala, že banky podnikající eticky byly v dlouhodobém srovnání ekonomicky úspěšnější, než mnohé konvenční banky.

Rozdíl nezi komerčními a etickými bankami popsal například Malcolm Hayday: ”Etické banky nemaximalizují svůj zisk; férový zisk je pro ně jen vedlejším výsledkem. Neangažují se ve spekulativních financích a za účelem přepůjčování si nepůjčují na peněžním trhu. Úvěrují pouze pomocí peněž střadatelů. Jsou často spoluvlastněné střadateli a mohou mít právní formu družstva. Úhelnými kameny etického bankovnictví jsou otevřenost a podpora komunitního rozměru života. Jako klient etické banky víte, komu jsou vaše peníze půjčovány a jak jsou použity. Často máte rovněž příležitost se přímo s financovanými organizacemi potkat, především jsou-li z vašeho okolí, poznat, jaký přinášejí prospěch a navázat s nimi další vztah.”

Aby penize2 Ze závěrů konference vyplynulo, že v dohledné době vstup zahraniční etické banky na český trh nelze očekávat. V České republice však můžeme navázat na bohatou historii úvěrních družstev - záložen a kampeliček - které vznikaly v předválečném Československu z iniciativy místních komunit, financovaly místní projekty a často fungovaly na převážně dobrovolnické bázi. V současné době může takováto lokální etická finanční instituce fungovat také, ovšem bez oficiální licence a tedy i bez možnosti státního pojištění vkladů. Jelikož je v současné době kvůli vysokým kapitálovým a administrativním požadavkům České národní banky prakticky nemožné založit zcela novou banku či družstevní záložnu, jeví se tato cesta jako nejschůdnější a po konferenci bude dále rozvíjena (zároveň s paralelní snahou založení internetové platformy, která by umožnila fungování vzájemného elektronického úvěrního systému).