Celkem devět osob zastupujících různé úrovně školství od středních škol až po vládní agentury a výzkumné ústavy včetně zaměstnance z COŽP se zúčastnili studijní návštěvy v Chorvatsku, aby zde prodiskutovali situaci ohledně environmentálního vzdělávání a vzdělávání pro udržitelný rozvoj v různých evropských zemích a vzájemně se inspirovali praktickými příklady z praxe.

Marijo Bajkuša, vývojový a programový ředitel z Forum for Freedom in Education (FFE), přednesl prezentaci o vzdělávání a odborné přípravě v Chorvatsku, která byla zajímavá zejména v souvislosti s jeho zmínkami o systému vysokoškolského vzdělávání. Například pouze 1-2% studentů využívají mobility programů financovaných z prostředků EU. Důvody jsou různé, ale částečně souvisí s byrokratickými problémy vzdělávacího systému, např. může trvat léta ověřit kredity nebo kvalifikaci ze zahraničních univerzit a boloňské reformy jsou stále nedostatečně prováděny a pochopeny. Marijo také mluvil o problémech v základním školství, včetně zákazu rodičů vstupujících do základních škol v posledních dvou týdnech školního roku kvůli agresivitě vůči učitelům, taky diskutoval skutečnost, že ředitelé škol třeba nemusí mít vzdělání, tj. mohou být politicky pověřeni a mohou mít zájem pouze na finančních otázkách řízení, nikoli na kvalitě učitelů nebo vzdělávaní  (i když toto tvrzení bylo částečně v rozporu s připomínkami zástupců škol a Agentury pro vzdělávání a školení učitelů). Marijo dále zmínil mzdové sazby chorvatských učitelů jako bariéru k většímu přijetí udržitelnosti ve školách. Západní členové skupiny byli zřejmě šokováni množstvím peněz, které dostávají chorvatští učitelé (670KN za měsíc v porovnání s platem kolem 4000 EUR v Irsku), ačkoli ostatní představitelé postsocialistických zemí uváděli, že průměrná mzda chorvatského učitele je podobná průměrné mzdě učitele v jejich státech (Česká republika, Makedonie, Lotyšsko a Rumunsko).

Na praktické úrovni FFE  zahájila ‚in-service‘ školení učitelů , která absolvovalo 9-10,000 chorvatských učitelů (z celkového počtu asi 50.000 učitelů). FFE využívá kreativní způsoby, aby přinášelo finanční prostředky pro chorvatské školy z fondů EU, které jsou jediným systematickým zdrojem financování pro NNO v Chorvatsku. ‚In-service‘ školení  se do tedˇ soustředilo na sociální pilíř udržitelného rozvoje, ale to se nyní mění a pozornost se přenáší na environmentální pilíř. Podle názoru Marija to, že se zaměří především na sociální a environmentální pilíře znamená, že přirozeně bude následovat ekonomický pilíř. Protože je v Chorvatsku 55% nezaměstnanost mladých lidí (třetí nejvyšší v Evropě po Řecku a Španělsku) , je důležité zajistit dobrý základ pro vzdělávání mladých lidí.

FFE také poskytuje zprostředkování školení pro učitele základních škol v boji proti násilí ve školách, protože je chronický nedostatek odborného podpůrného personálu (psychologů). To pomáhá rozvíjet dovednosti učitelů a žáků, jak řešit konflikty mezi žáky. Ve vztahu k problematice násilí ve školách je množství nedůvěry a korupce v Chorvatsku, kde výzkum ukázal, že 90% lidí nevěří svým sousedům. FFE spolu s Network of Education Centres v současné době realizují projekt, který se zabývá vnímáním korupce v rámci sekundárního vzdělávání sektoru.

Dalším projektem  týkající se sociálního pilíře udržitelného rozvoj, do kterého bylo FFE  zapojeno, byla kampaň v roce 2005 pro vzdělávání Chorvatů v otázkách týkajících se EU, aby lidé mohli učinit informované rozhodnutí o členství v EU.

Další projekt zahrnoval národní diskuse v letech 2006-08  o zdravotní výchově v chorvatských školách, které byly spíše nezdvořilé kvůli sporné otázce sexuální výchovy ve školách a které jednotlivé strany v parlamentu používají jako politický fotbal. Politická pravice v Chorvatsku má velmi konzervativní postoj v těchto otázkách, jak svědčí její současné snahy změnit ústavu, aby vymezila, že manželství může být jen mezi mužem a ženou , tedy gay manželství není dovoleno. Jedním z hlavních důvodů pro potřebu výchovy ke zdraví na školách z pohledu FFE však byla skutečnost, že je zde velký problém mezi mládeží s hazardními hrami.

Návštěva Agentury pro vzdělávání a školení učitelů se zaměřila na práci agentury poskytnout podporu všem učitelům, kde 130 poradců je zodpovědných maximálně za 1000 pedagogů , z nichž každý pokrývá jeden z 21 krajů Chorvatsku. Pro 65.000 učitelů v zemi funguje 105 poradců, kteří organizují workshopy a semináře a státní zkoušky pro mladé učitele vedoucí k jejich první učitelské licenci. Zbývajících 25 poradců kontroluje jednotlivé učitele, pokud se vyskytnou na ně stížnosti. Na rozdíl od téměř všech zemích zastoupených ve studijní skupině se v Chorvatsku neprovádí žádné školní inspekce, pouze kontroly jednotlivých osob. Zástupci agentury řekl skupině, že institucionální kontroly byly prováděny v minulosti, ale od  této praxe se upustilo, protože to bylo "příliš stresující " pro učitele. Ve většině ostatních zemí jsou celoškolní inspekce považovány za normální.

Školicí programy učitelů pro environmentální vzdělávání začaly v roce 1996, a v roce 1998 byla zahájena práce na využití environmentální vzdělávání (EV) a vzdělávání pro udržitelný rozvoj (VUR), aby propagovali interdisciplinárních témat, způsob práce zvaný „hands-on“ a vlastní výzkum studentů. V roce 2000 byla „cross-curricular“ téma EV a VUR zahrnuta do Národního kurikula pro základní školy , ačkoli neexistuje povinnost, aby školy tyto témata začlenily do školního programu, a to kvůli nedostatku času, nedostatku prostor v jednotlivých školních plánech a „osamělosti“ jednotlivých učitelů, kteří se snaží prosazovat taková témata mezi svými kolegy.

Návštěva dvou škol v Záhřebu - základní školy Vukomerec a odborného učiliště Ruder Boškovič - odhalila, jak dobře chorvatští žáci ovládají angličtinu. Dokonce i většina učitelů se zdála být schopna mluvit výborně anglicky. Není to náhoda, že zahraniční filmy v chorvatské televizi nejsou dabované a jsou pouze opatřeny chorvatskými titulky. Základní škola Vukomerec se prezentuje jako eko-škola a v určité dny se věnuje aspektům udržitelnosti, např. Den chleba, Den jablka, Den třídění apod. Dny zaměřené na potraviny pomáhají studentům porozumět jídlu ve spojitosti s udržitelnou výrobou - pomáhá jim asociovat to, co jedí, s půdou a přírodními procesy zapojenými do pěstování potravinářských plodin. Vukomerec zahrnuje do výuky svých studentů co nejširší možn ekologické aktivity a organizuje soutěže a ceny, aby prosazovali poselství udržitelnosti. Zajímavé z českého pohledu během školní návštěvy bylo to, že romské děti jsou integrovány do hlavního proudu vzdělávacího systému, i když nám bylo řečeno,  že toho bylo snadné dosáhnout ve většině Chorvatska kvůli nízkému počtu Romů. Ohnisko problému je však v oblasti Medimurje, kde působí většina romských rodin žijící v Chorvatsku - až 70% školáků v této oblasti jsou údajně Romové.

Odborné učiliště Ruder Boškovič na druhé straně poskytnuje technické vzdělání zaměřené na praktické uplatňování schopností ve prospěch životního prostředí. Například škola má na střeše nainstalované solární panely, které zároveň používá jako učební pomůcku pro studenty. Panely a celý technický podpůrný systém lze demontovat nebo změnit pro každou novou třídu studentů , aby se přesvědčili, jak funguje. Ředitel školy, Goran Nuskern, také pracoval se studenty na návrhu a konstrukci vlastní větrné  turbíny pro výrobu další energie. Jeho cílem je také pro školu vydělat peníze výrobou kitset turbín ve školní dílně pro prodej na volném trhu. Výrobní skupina slyšela, jak se školy, kterým se podařilo uspořit energii na základě modernizace svých systémům vytápění a izolace budov byly nuceny vrátit své finanční úspory ministerstvu školství, ale zjevně to platí pouze pro základní školy a gymnázia. Odborná učiliště jsou finančně motivovány, aby povzbudily své studenty k praxi při výuce tím, že se zapojí do různých obchodní činností a své zisky investují zpět do školy.

Další návštěva se uskutečnila v ekocentru  a „recyklovaném  statku“ ZMAG ve Vukomeriči 25 km jižně od Záhřebu. Ekocentrum je klasický příklad "learning by doing", protože původní zakladatelé se museli učit vše od začátku, jak budovat a udržovat budovy až po izolaci budov s udržitelnými produkty a jak nainstalovat obnovitelné  zdroje  energie a stavět ekologické systémy nakládání s odpady. Tento způsob získávání znalostí usnadňuje předávání znalosti „permakultury“ ostatním. V těchto dnech se ekocentrum mimo jiné zaměřuje na přírodní kosmetiku a na konstrukci a instalaci solárních kolektorů a „food serenity“.

Bohužel úroveň mluvené angličtiny u poloviny účastníků ve skupině nebyla nijak zvlášť dobrá, tudíž diskuse o každodenní  činnosti nebyly příliš plodné a informace o příkladech environmentálního vzdělávání a vzdělávání pro udržitelný rozvoj z každé zastoupené země nebyly vždy relevantní. Jinak Chorvaté sami mluvili výborně anglicky a odborníci a přednášející, kteří oslovili naší skupinu, byli vždy vysoce erudovaní a zajímaví.

Delší zprávu o studijní návštěvě v angličtině nalezete zde.

Další účastníci

Další instituce zastoupené na studijní návštěvě byly:

Escola Superior de Biotecnologia da Universidade Catolica Portuguesa, Portugalsko

Xefatura Territorial De Educación, Inspección De Educación Pontevedra, Španělsko

Melting Pro. Laboratorio per la cultura, Italie

Staatliche Realschule Nürnberg I, Peter-Henlein-Realschule, Německo

Southern Regional College, Severní Irsko

Bureau for the Development of Education, Makedonie

Secondary School Gheorghe Lazar, Rumunsko

Renceni Lower Secondary School, Lotyšsko